Paměť a dějiny č. 2/2020
kolektív autorovIkonické sousoší Sbratření ztvárňuje vášnivé objetí vojáka rudé armády s československým odbojářem. Tím dodnes provokuje – i když asi jinak, než autor zamýšlel.
Dílo, které se stalo jedním z výrazných symbolů socialistické diktatury, vznikalo s ambicemi dokázat, že umíme vyjádřit svou dobu a jejího ducha ještě lépe, než to dovedli barokní umělci. Osud sousoší, v němž se odráží naše poválečná historie, mapuje úvodní studie nejnovějšího vydání revue Paměť a dějiny. Z dalších studií se čtenář dozví třeba to, jak se režim hlásající „vědecký ateismus“ snažil neutralizovat cyrilometodějské oslavy v roce 1985 – a proč věřící tlaku režimu čelili s nebývalou odvahou. Zaujmou též dokumenty, které ukazují překvapivou ochotu některých osobností tehdejšího veřejného života připojit se k tzv. antichartě. Rozhovor se Štěpánem Černouškem pak odhalí, proč je důležité rozumět Rusku – nejen jeho minulosti, ale i současnosti.
