Revolver Revue 121

Revue o literatuře a výtvarném umění. „‚Nuže, na žádné důležité kapitole českých dějin umění jsem se nepodílela a nikdy jsem nejednala v zájmu nějaké generace či z pověření jakékoli skupiny.

Nebyla jsem, nejsem a nebudu umělecká úřednice, protože se k tomu nehodím. Žila jsem tak, aby mi nebylo na zvracení, a věděla jsem, co se děje i v ateliérech značně protichůdných. Bylo to překrásné dobrodružství. Nevydalo na kariéru, ale stálo za to,‘ shrnula své působení skromně a zároveň hrdě […]. Mohl by to být její vlastní epitaf, jen první větu bych korigovala,“ píše autorka jednoho z třinácti příspěvků o Ludmile Vachtové (24. 9. 1933 Beroun – 23. 7. 2020 Curych). Rozsáhlý blok věnovaný této mimořádné osobnosti nejen české kultury a stálé spolupracovnici Revolver Revue a Kritické Přílohy RR přináší i fotografie, jeden pozoruhodný dokument a také slovníkové heslo. Z nové české literatury publikujeme básně Tomáše Tomáška a Pavla Rajchmana či prózu Elišky Vlasákové. Jakub Guziur je autorem hutné eseje o Ezru Poundovi, ideogramu a konkrétní poezii. „Zápisy v těchto deseti sešitech (dostával je přídělem a každý byl evidován a nadepsán vězeňskou správou) jsou bezprostředním, nikoli literárním dokumentem o uvažování člověka, lékaře a spisovatele Célina v situaci, kdy si doslova není jist životem ani povahou možné smrti, navíc v prostředí, kde nerozumí řeči a kde i výslechy jsou s ním vedeny v cizím jazyce,“ píše překladatelka Anna Kareninová v úvodu k Vězeňským sešitům L. F. Célina. Autorkou interview s Christianem Berstem, francouzským sběratelem a galeristou zaměřeným na art brut, je Tereza Lochmannová. „Korektní umělec“ je „ten, který reaguje na poptávku. Je to umělec, který v určitou chvíli dokončil studium na nějaké škole a jeho tvorba souzní s tím, co od něj trh vyžaduje, co od něj vyžadují sběratelé atd. A pak je tady skupina umělců, kteří jdou dál,“ říká kromě jiného Berst. „Současné výtvarné umění, má-li ještě vůbec takové souhrnné označení nějaký smysl, se neiluzivnímu pohledu do tváře a nelomenému zobrazení postavy vyhýbá, lépe řečeno před nimi utíká, seč může, fabrikujíc pro to nejroztodivnější výmluvy,“ konstatuje Štěpán Nosek v cyklu Sedm. „Vedle kombinace současného výtvarného jazyka s tradičním námětem je projekt Jakuba Grece pozoruhodný především originální prací s konkrétním historickým a společenským kontextem díla,“ soudí Tomáš Pospiszyl o nedávno odhalené Černé Madoně v pražské Salmovské ulici. Revolver Revue se „v oblasti výtvarného umění […] uzavřela do okruhu spřízněných umělců a výrazněji nepřispívá k diskuzi o současném dění v oboru,“ lze číst ve zdůvodnění příslušné komise Ministerstva kultury ČR, která opakovaně rozhodla, že RR si již nezaslouží grantovou podporu pro sféru výtvarného umění. „Nakonec skutečný obraz světa je dost možná potřeba hledat nikoliv před očima, ale právě za nimi, uvnitř našich hlav,“ připomíná Ondřej Přibyl v textu o fotografiích Viktora Koláře. V rubrice Ateliéry můžete nahlédnout do pracovních prostor Františka Štorma. Ve svém seriálu pokračuje Petra Dočekalová, tentokrát reflexí „jedné z nejpovedenějších nedávných výstav zaměřených na písmo a typografickou tvorbu“, konané pod názvem Signals Bis v Amiens. I letošní zimní číslo uzavírá kritický Couleur.