Příteli Evermodu Balcárkovi místo čestného diplomu. Vzájemná korespondence Jakub
Deml JakubEdice Korespondence Jakuba Demla soustřeďuje azpřístupňuje některé rozsáhlejší soubory básníkových dopisů. Po knihách listů Josefu Ševčíkovi Carissime, kde se touláte?
(2010), Matěji Fenclovi I tento list považujte za neúplný (2011) a dvou svazcích vzájemné korespondence s Františkem Bílkem Číslo jednací: láska (2012) následuje soubor 129 dopisů důvěrnému příteli, knězi, archiváři a autorovi první Demlovy bibliografie Evermodu Vladimíru Balcárkovi. Jádro téměř celoživotní korespondence tvoří léta 1912 a 1913, pro Demla převratná. Po sporu s církevníminadřízenými a rozchodu s Josefem Florianem marně hledá domov, zároveň horečně tvoří, prosazuje se jako básník i vydavatel. Balcárkovi líčí, jak vznikají knihy Rosnička, Život svaté Dympny, Hrad Smrti, Domů, Moji přátelé či deník Pro budoucí poutníky a poutnice. Podrobně ho zpravuje o hovorech s Otokarem Březinou. Dopisy však především přinášejí Demlovo bezprostřední svědectví o tragické lásce k Elišce Wiesenbergerové.
