
K prevádzke internetového kníhkupectva Artforum využívame cookies slúžiace na zabezpečenie a meranie funkčnosti, marketingové účely a zaistenie vášho maximálneho pohodlia a spokojnosti.
Cookies sú malé textové súbory s obmedzenou časovou platnosťou ukladáné vo vašom prehliadači. Umožňujú nám rozoznať vás, zabezpečiť nákup a identifikovať, čo vás napr. najviac zaujíma, čo vyhľadávate alebo či je pre vás všetko dostatočne pochopiteľné. Rovnako ich používame na marketingové účely, na zobrazenie reklamy a obsahu stránky, ktorý je tak pre vás relevantnejší. Pracujeme tiež s pixelmi – malými neviditeľnými obrázkami, ktoré zbierajú informácie o vašom prehliadači a zariadení.
Cookies nám pomáhajú zaistiť vaše maximálne pohodlie a spokojnosť pri nákupe.
Okrem týchto možností môžete využiť možnosti zabudované priamo do vášho prehliadača na zmazanie existujúcich alebo blokovanie nových cookies. Nezabudnite, že nastavenia prehliadača budete musieť upraviť na každom zariadení, kde budete prehliadať naše internetové kníhkupectvo. Ďalšie prehliadače.
Ak máte k tomuto cookies vyhláseniu akékoľvek otázky, dajte nám vedieť.
Toto prehlásenie bolo naposledy aktualizované 22.04.2023.
Alejí vzrostlých stromů šel vrah. Stromy byly staré a vrah se usmíval.
Touto větou začíná detektivka Václava Erbena Smrt talentovaného ševce, vrah se tedy objevuje na scéně hned v první vteřině. Samozřejmě nemáme ani tušení, kdo je oním cynickým vrahem, který od svého krvavého díla odchází s úsměvem na rtech. Jeho identitu odhalí teprve slavná trojice kriminalistů Vlček, Beránek a Exner. Zastavme se na chvíli u jmen, která v sérii detektivních příběhů Václava Erbena nepokrytě naplňuji latinské rčení nomen omen. Vlček kouří dýmku (stejně jako jeho slavnější kolega Sherlock Holmes), respektive se o to vytrvale pokouší (přece jen nejde o Sherlocka Holmese) a je to exaktní vědátorský typ. Nadporučík Vlček dumlal páchnoucí dýmku a hleděl oknem do dvora. Beránek má svačinu, bříško a notes, do kterého si všechno zapisuje. Beránek si sedl za psací stůl proti mapě a do svého zápisníku smolil primitivní situační náčrtek. Patrně by měl notes i v roce 2022, zatímco Vlček by s sebou nosil notebook. Vlčka s Beránkem (podezírám autora, že k výběru těchto jmen jej vedlo proslulé schéma hodného a zlého policajta) doplňuje nečekaně policista západního střihu se zálibou ve vybraném jídle, na míru šitých oblecích a krásných ženách, a navíc sedící za volantem naleštěného kabrioletu. Kapitán Exner. Světla blížícího se auta byla vidět z dálky. Přehouplo se pomalu přes koleje a zlověstně zasvítilo chromem a odrazem světla měsíce a signalizačního světla na černém laku. Černá plátěná střecha byla stažena. V úvahu ovšem musíme vzít, že jde o kriminalisty Veřejné bezpečnosti, neboť i tato „exnerovka“ spatřila světlo světa dlouho před listopadem 1989. Přesněji – v roce 1978, tedy v době tuhé normalizace. O tom, že si tyto neliterární okolnosti Václav Erben dobře uvědomoval, svědčí nikoli to, co v knize je, ale to, co tam není. Na rozdíl od starších textů zmizely totiž vtipné či ironické glosy na konto poměrů a režimu. V tomto skvěle napsaném příběhu o vraždě proslulého naivisty na dobu a čas upozorňuje jen soudružské oslovení, které je (vyjma jediné scény) myšleno téměř vážně. Že se z textu vytratilo jemné koření, pozná však jen opravdový gurmán, netřeba se tím trápit. Vlček, Beránek a Exner jsou stále stejně zábavní. Tři přerostlí kluci, kteří se dokážou pošťuchovat a zároveň doplňovat. Tři analytické mozky s mimořádnou schopností dedukce, před kterými má zločinec asi stejnou šanci na únik jako krásná žena před kapitánem Exnerem. Tedy nulovou. Samozřejmě se na konci příběhu dovíme, kdo je vrahem talentovaného ševce, ale o to ani tak nejde. Cesta k odhalení by nás, čtenáře či posluchače, měla bavit. A v dosažení tohoto cíle je i v tomto případě Václav Erben virtuosem. Půvabné městečko Opolná v podhůří Orlických hor zaplnil řadou nerudovských figurek, kterým pro jejich výstup vystavěl romantickou letní scénu se zámkem z druhé poloviny 16. století a rozlehlým zámeckým parkem. Nezapomínejme ovšem, že alejí vzrostlých stromů kráčí usmívající se vrah. Detektivka Smrt talentovaného ševce byla v roce 1982 zfilmována s Jiřím Kodetem v hlavní roli. V rozhlasovém zpracování se role vypravěče už potřetí ujímá Tomáš Jirman, kterého režijně vedl Tomáš Soldán.
Aby ste mohli používať wishlist v našom internetovom kníhkupectve, musíte sa najprv prihlásiť. Ak u nás ešte nemáte vlastné konto, môžete si ho vytvoriť registráciou.
V prípade, že si neviete spomenúť na svoje heslo si ho môžete obnoviť zadaním svojej e-mailovej adresy, ktorú ste použili pri registrácii, kam Vám zašleme návod. V prípade ďalších problémov nás kontaktujte.
Pokračujte zadaním e-mailovej adresy pre obnovenie Vášho heslaTel.: |
+421 948 161 216 Zavolajte nám vo štvrtok od 9:00 |
E-mail: | istore@artforum.sk |