Revolver Revue 129

Revue o literatuře a výtvarném umění.
„Všude jen pustina a příboj tisícerý, / nesčetný mořský vír pod čarou obzorů… / Jakýsi matný dech pohání bludné sféry, / leč nikde žádný duch v nezměrném prostoru“. Jiří Pelán v poznámce překladatele o Chimérách píše, že sám jejich autor „hovořil o tom, že sonety vznikly ,ve stavu supranaturalistického snění‘, a varoval před pokusy o jejich racionální výklad“. Vznik nového překladu proslulého díla Gérarda de Nerval lze v české kultuře považovat za stejnou událost jako nový převod Eliotovy Pusté země, který jsme představili v minulém čísle.

Vůbec poprvé v českém jazyce vycházejí ukázky ze dvou knih Williama S. Burroughse, první je z Přepracované příručky pro skauty, druhá z Bojových instrukcí. „Ve chvíli, kdy jsme si mysleli, že vše, co napsal, již známe – a tudíž nás nemůže už ničím dalším zaskočit, objevují se (…) další a další dosud nevydané rukopisy. A že jsou radikální nejen formou, ale i obsahem, na to lze vzít jed. Zároveň ale Burroughs vidí vše jasně a myslí s chladnou hlavou,“ konstatuje překladatel Josef Rauvolf. „Zbraně, za jejichž užití bych se přimlouval, jsou takové, které mění vědomí – střihy, mix, použití videopásků atd. Zbraně klamné představy,“ píše Burroughs v jednom z textů v roce 1970. Další velký blok čísla patří Gertrudě Urzidilové, která stejně jako Burroughs prožila většinu života ve 20. století, avšak její osud a dílo jako by byly ze světa výrazně odlišného. Miloš Doležal ve své eseji ukazuje, proč je širší povědomí o této ženě coby pouhé manželce Johannese Urzidila a rodinné přítelkyni Franze Kafky poněkud ploché, Věra Koubová přeložila některé z jejích básní a vzpomínek. Z české literatury jsme pro zimní číslo vybrali ukázky z připravované sbírky Slavomíra Kudláčka Nebe a dudy a ze vznikající prózy Ivana Matouška Paralelní poutě. „K literárnímu záměru jsem ovšem dospěl, až když jsem po hranici, případně podél hranice, obešel větší část Česka. Během cesty, jak ostatně činím od jednadvaceti let, jsem si psal deník. Z něho a z fotografií a map jsem při psaní čerpal. Pro část na druhé straně jsem čerpal ze zážitků a fantazie. Snažil jsem se, aby obě strany hranice byly zastoupeny v obdobném rozsahu. Hranici mám na mysli zároveň tu geografickou, odstranitelnou, a tu, kterou nelze zrušit. I grafickou úpravou je vyjádřeno plynutí dvou textů,“ říká Matoušek v rozhovoru s Markem Vajchrem.
RR interview je věnováno vizuálnímu umění. Se Zbyňkem Baladránem nehovořil Petr Jindra především o jeho vlastní tvorbě, nýbrž o jeho dlouhodobé a pozoruhodné práci na architektonickém řešení a designu výstav druhých, spojené s prací kurátorskou. Adam Novák je autorem fotografického projektu iamchicago, kterým za mořem navázal na známý cyklus Český člověk. Sedm výtvarných děl vybrala a komentuje ve stejnojmenné rubrice Magdalena Juříková. V cyklu Ateliéry jsou představeny pracovní prostory Vladimíra Kopeckého, který před rokem završil devadesát let svého činorodého života. Petra Dočekalová se zaměřila na kaligrafickou práci Jaroslava Bendy. Karel Haloun dává nahlédnout do stránek své nové knihy, která shrnuje půl století jeho práce na obalech hudebních nosičů. Pokračuje i volný seriál o malých nakladatelstvích, tentokrát přibližuje Opus. A nechybí ani obvyklý kritický Couleur, věnovaný aktualitám z kulturního a společenského života i provozu.