Destrukce

Český venkov je místem, kde věci nejsou tím, čím se zdají být. Taková zkušenost alespoň čeká na protagonistu románu Destrukce – učitele, který chtěl před složitostí světa utéct z města na vesnici, kde by mohl nalézt své místo, řád a jistotu.

Místo toho musí čelit pochybnostem o sobě samém, svém povolání i světonázoru, a veškeré naděje upírá ke starostovi obce, řediteli místní továrny a nové přítelkyni. Záhy však s hrůzou pochopí, že jejich sebejistota, jež ho k nim přitahuje a kterou tolik obdivuje, nepramení ze znalosti pravého stavu věcí, ale z důsledného popírání problematické skutečnosti. Před definitivním zhroucením jej zachrání setkání se spřízněnými dušemi, které sdílejí nejen hrdinův pohled na svět, ale i jeho osud společenského vyvržence. Společně snad ještě mohou mít naději na lepší – nebo vůbec nějaké – zítřky…Vítězný titul prozaické kategorie v soutěži Magnesia Litera 2022.„Stanislav Biler čtenáři nabízí poutavý příběh odrážející stav české společnosti i kritiku místní veřejné debaty.“ – Ivan Loginov, revue Prostor „Novodobý vesnický román odkazuje ke kafkovské absurditě i musilovskému odcizení, a vůbec staví neotřelou literární hru, v níž má místo humor i žánrové prvky. Téma klimatické krize a souvisejících společenských problémů pak vrcholí v apokalyptické grotesce s přesvědčivým humanistickým přesahem.“ – porota soutěže Magnesia Litera Nihilismus na vás přímo dýchá. – databazeknih.czLze předpokládat, že cílem Stanislava Bilera nebylo vytvořit tzv. příjemný čtenářský zážitek. Destrukce je kniha pomalá, obšírná a repetitivní, a to dle všeho vědomě. Úmorné opakování je aspektem hned několika jejích prvků, od monotónnosti života na venkově a banality sousedských rozhovorů po patologicky úzkostné spirály vypravěčova vnitřního monologu. Motiv věčného opakování se objevuje i v klíčovém kritickém rozměru knihy – obyvatelé Bilerovy vesnice jsou zcela neschopni připustit, že se svět změnil, a zabejčeně se pokouší opakovat táž, nefunkční řešení. – klackoviste.cz Skvělý alegorický příběh o přežívání ve světě postmoderní filosofie, kvantové fyziky a pozdního kapitalismu. Ač se výše zmíněným nepříjemnostem můžeme snažit utéct, globalizovaný svět nás dožene a octneme se přímo ve víru peněžních toků a na hranici klimatické katastrofy. Dva a dva se můžou nadále rovnat čtyřem, ovšem co z tohoto prostého výroku vyplývá, čí dvojky sčítáme, a komu patří čtyřka. Ať už nás zabijou politici či korporace svou bezohledností, kolabující ekosystémy, nebo se oběsíme, jisté je jen to, že tu všichni umřeme, pokud radikálně nepřepíšeme pravidla a nezavrhneme odevzdanost s níž k budoucnosti přistupujeme dnes. – goodreads.com