Babylonská věž Ukrajinci, Rusíni, Sámové, Romové

Sborník textů, úvah, rozhovorů, básní, úryvků, dokumentů, které představují literaturu, kulturu, dějiny výše uvedených národnostních menšin v ČR a v Norsku. Více než třísetstránková publikace, opatřená obsáhlou předmluvou a doplněná o snímky Karla Cudlína zachycující život Romů na pražském Žižkově v 80. letech minulého století, který začali bolševici sanovat pomocí bagrů a buldozerů, než přišel listopad 89, shrnuje obsah a téma kulturních večerů, literárních čtení, tematických čísel Babylonu, diskusí, rozhovorů, které proběhly v rámci česko-norského projektu Babylonská věž a navázaly na to, o co se Babylon snaží od svých počátků – představovat svět z jiného úhlu pohledu jako něco, co většinovou společnost obohacuje a zároveň ji i chrání před civilizační demencí: klade před ni otázky a zbavuje ji absolutizace – choroby, která je smrtelná.

Sborník je rozdělen do několika tematických bloků podle jednotlivých národnostních menšin. Je uveden obsáhlou studií o menšinové otázce Zmatení jazyků, jejímž autorem je Petr Placák, pořadatel sborníku. Ukrajinský blok začíná rozhovorem Bijte se a zvítězíte se spisovatelem a slavistou ukrajinského původu Alexejem Sevrukem, který doprovází jeho povídka Koledníci.
Následuje rozhovor Nehledat smysl tam, kde není s vojákem a spisovatelem Serhijem Serhijovyčem, který je orámován úryvkem z jeho válečného románu-autopsie Byl to celkem správný a zajímavý úkol. Následuje blok nazvaný Vítáme vás v pekle, což je výběr z FB profilů ukrajinských básníků, spisovatelů, novinářů a dalších svědků války na Ukrajině.
V rozhovoru Hrbatou duši narovná až hrob ruskou agresi proti suverénní Ukrajině vložil do historického kontextu kozácký historik Alexej Kelin, jehož otec za ruské občanské války bojoval v řadách bílých proti rudým, skončil pak v Masarykově Československu a jeho syn Alexej se narodil za 2. sv. války v Pelhřimově. Následuje výbor z básní česko-ukrajinské básnířky Marie Iljašenko Sdílená válka. Za ní je rozhovor Kariéristka přes poesii s básnířkou a programátorkou Irynou Zahladko, původem z ukrajinského Lucku doplněný o výbor z jejích básní Agónie z nedosahu. Ukrajinský blok končí prohlášením Ukrajina není a nikdy nebude Rusko, které vydali účastníci Festivalu kultur v Centru současného umění DOX v prosinci loňského roku.
Blok věnovaný Rusínům začíná rozhovorem Ze Slovenska přes Rumunsko do Čech s vedoucí rusínského lidového souboru Skejušan Kateřinou Romaňákovou, jejíž předci vyrazili ze slovenských hor za lepším do Ameriky, v Rumunsku jim došly peníze, zůstali tam sto let, aby se po 2. sv. válce na výzvu čs. vlády přestěhovali do Československa po odsunutých českých Němcích. Vyprávění Kateřiny Romaňákové je doplněno ukázkou rusínské lidové slovesnosti Zariekávanie dážďa.
Rozhovor Vysvětlit Rusíny je obtížné s prešovským historikem Peterem Švorcem uvádí Vzpomínky na Podkarpatskou Rus Jana Gondoše a text Konec Československa lékaře Antonína Moťoviče, který se narodil v židovské rodině v předválečném Chustu, kde chodil do české školy.
Na ně navazuje rozhovor s rusínskou pedagožkou a muzikantkou Taťánou Pirníkovou Rusíni čili Pijďaci a Pujďaci, doplněný o výbor z rusínských balad Ej, Ameryku som zrajzoval. Blok pokračuje rozhovorem o jazyku a kultuře Rusínů Dobře, jsme tu, a jak dál se socioložkou Ľubou Kráľovou a končí textem Vražedkyně Eržika – ukázkou z knihy mladé autorky rusínského původu Barbory Zavadilové, která se vydala hledat své kořeny na byvší Podkarpatskou Rus.
Blok věnovaný Sámům uvádí rozhovor Přežít svět, jaký je se sámským autorem Oddem Marakattem Sivertsenem, který se dotýká osudů Sámů po 2. sv. válce. Následuje esej Per Larse Tonstada o sámském národním buditeli Ole Henriku Maggovi a povídka Kathrine Nedrejord Laponskej šmejd, popisující peripetie sámských dětí v norských internátních školách. Za ní je rozhovor se sámským chovatelem sobů Ailem Utsi Nejít proti přírodě, ve kterém na otázku, zda se něco naučil od sobů, Ailo odpovídá, že pochopil, že příroda je naše kultura, kterou nemůžeme převrátit, ač si věda myslí něco jiného.
Nad postavením Sámů v norské společnosti se zamýšlí kulturoložka Marit Anne Hauan v textu RomsaDál. Následuje rozhovor o sámské kosmologii Děti Slunce zevnitř Země se sámskou básnířkou Marry Ailonieida Somby, který je doplněn o výbor z její poesie Byli jsme my a úvaha sámské spisovatelky Beate Heide Chameleon má pokoj. Blok končí poesií Irene Larsen Festival sámštiny.
Romský blok začíná rozhovorem Jak vyloupit banku s romským aktivistou Karlem Holomkem, který za normalizace organizoval setkání zakázaných autorů a byl za opoziční činnost i krátce vězněn a kterému revue Babylon udělila Cenu Ferdinanda Dobrotivého. Následuje rozhovor s jeho dcerou, etnografkou Janou Horváthovou Pane Holomku, kdo jiný, když ne vy, ve kterém vzpomíná, jak se na česko-romské svatbě rodičů (maminka byla bílá) česká a romská část rodiny mezi sebou popraly – o politiku! V povídce Vesnička Renaty Kokyové se mezi sebou poprali obr a liliput, zatímco jejich děti si spolu zcela přirozeně hrály. V rozhovoru Bylo nebylo romský aktivista Čeněk Růžička vzpomíná, jak ještě s rodiči kočovali.
Napřim svou černou hlavu, Rome, Romové! Tvé housle ať znějí, ať sem všechny lidi svolají – veršuje romský básník Jan Horváth – Döme.
Za výborem z jeho básní následuje rozhovor s cikánským vajdou Josefem Mikerem, který řídil velkostroj o tisíc čtyři sta tunách na dole v Bílině a výběr z básní Renáty Berkyové Cetky, Pletky. Romský blok uzavírá rozhovor s novinářem a spisovatelem Patrikem Bangou o Havličáku – žižkovské škole, z které se stalo romské ghetto, kde se neučilo, braly se tam drogy a kvetla tam prostituce. Následuje ukázka Republika Žižkov z jeho nové knihy popisující neradostné dětství Romů v této pražské čtvrti.
Téma uzavírá anketa na téma Typický Čech, ve které jsou uvedeny texty Mindenhol jó, de legjobb otthon Ivety Kokyové, Lidi nejde pytlovat Renaty Kováčové, Dsbfbayilfab\il Václava Motla a akronym TYP ický Čech Iryny Zahladko.
Sborník končí krátkým vysvětlujícím rozhovorem s Karlem Cudlínem, jehož fotografie žižkovských Romů tvoří výtvarný doprovod sborníku. Babylonskou věž včetně babylonského ikonického tvora pterodaktyla nakreslil Pavel Reisenauer.