Hořím v kameni
Jehličková MarieSbírka Hořím v kameni maluje svým názvem na zemi první šipku v cestě za pokladem. Místy vášnivé a širokodeché, místy kajícně litanické vedou nás jednotlivé verše světem nečekaných, mnohdy i nepochopitelných obrazů, nutí nás vidět a zažít magii slov, o níž stále víme jen málo.
Jehličkové básně
Tomáš Weiss, Medzi knihami
To mám rád. Vejdu do něčích textů a je mi tam dobře. Předtím jsem neznal. Začal jsem od zatím poslední knihy. Ta mě přinutila vrátit se k textům předchozím. A najednou mám z neznámého člověka kamaráda. Konkrétně kamarádku. Jmenuje se Marie Jehličková. Ročník 1994 a její sbírka Hořím v kameni je její pátou. Nevím, jak žije, ale podle té obrazotvornosti bych řekl, že dost intenzivně až zběsile. Nevím, jak moc si ředí kořalku kořalkou, jak píše, ale cítím citlivost až přes práh tady toho světa.
