Bojoval jsem v řadách Wagnerovců Osobní zpověď velitele ve Wagnerově armádě

Jmenuji se Marat a doznávám se k tomu, že jsem dobrovolně odešel z ruské armády. Svého činu jsem ale vzápětí litoval.

Po mnoha letech bloudění jsem ale nenašel nic, co by uživilo mou rodinu, proto jsem se zapletl s mafií, zabíjel a nakonec i propadl alkoholu. Život se se mnou nemazlil, a když jsem si sáhl na dno, rozhodl jsem se, že ani já se s ním mazlit nebudu.

Z predhovoru franc. vydavateľa: Plán vydat knihu Marata Gabidullina se zrodil na jaře 2021, kdy jsme se od Veroniky Dorman, novinářky deníku Libération specializující se na Rusko, dozvěděli, že žurnalistky a realizátorky Ksenia Bolchak a Alexandra Jousset připravují dokument věnovaný vojákům Wagne- rovy skupiny. Wagner, Putinova stínová armáda měl být odvysílaný 22. února 2022. Podařilo se jim udělat interview s nezamaskovaným bývalým velitelem roty žoldnéřů.
Tento muž napsal knihu, kterou mělo přes veškerá rizika vydat v Rusku nezávislé vydavatelství Gonzo. O této skupině žoldnéřů se tehdy hodně mluvilo. Měla v boji s džihádisty v operaci Barkhane nahradit francouzské síly, poté co se v Mali zmocnila vlády vojenská chunta. Začaly se objevovat zprávy o jejich násilnostech v Sýrii, ve Středoafrické republice, v Libyi… Toto pronikání ruského vlivu do oblastí tradičně francouzských bylo podezřelé, rušivé a zneklidňující. Uvědomovali jsme si výjimečný dosah tohoto svědectví, proto jsme se ihned spojili s ruským vydavatelstvím Gonzo a následně i se samotným Maratem Gabidullinem, abychom francouzské veřejnosti nabídli tento text, zpočátku nazvaný tajemně Dvakrát ve stejné řece.
Tehdy jsme neměli ponětí o tom, že napětí mezi Ruskem a Ukrajinou vyústí ve válku. Tento text tím nabyl na působivé aktuálnosti. To, co Marat Gabidullin předkládá, je totiž jedinečné a krajně aktuální svědectví o vojenských silách jeho země. Poodhaluje tajemství obklopující jejich organizaci, jejich modus operandi. Jistě, Wagnerova armáda není ruská armáda. Je to „soukromá vojenská společnost“ (SVS), neoficiálně „Spolek“, fungující bez vojenských hodností. Jeho existenci ruská moc vytrvale popírá, protože k dovršení všeho tato země žoldnéřství zakazuje. Marat Gabidullin mluví o svých druzích ve zbrani i o sobě jako o „námezdních vojácích“. Wagnerovci však vždycky sloužili výhradně Kremlu, ať na Donbase, na Krymu, v Mali, nebo samozřejmě v Sýrii. Že wagnerovci bojují na Ukrajině, už dnes n s barbarstvím, o němž se myslelo, že patří do jiné doby.