Revolver Revue 133
kolektív autorovRevue o literatuře a výtvarném umění.
Z tohoto čísla: Přinášíme ukázku z prvního českého překladu ceněné beletristické knihy Metafyzický kurník, jejímž autorem je francouzský bohemista Xavier Galmiche.
Nové básně Michaila Kolesova, žijícího na polárním kruhu, pro RR vybral, přeložil a průvodním textem doprovodil Martin Ryšavý. Adéla Suchánková a Jakub Guziur jsou autory obrazovo-textového opusu s názvem k plameni. Práce výrazného solitéra české fotografie Miroslava Machotky uvádí Petr Vaňous. Slovem i ukázkami děl představuje Jaromír Typlt Ateliér radostné tvorby, soustředěný na art brut, který letos oslavil již deset let existence. Giottův Ukřižovaný je tématem eseje Petra Jindry.
Dva bloky navazují na příspěvky z minulého čísla. U příležitosti letošního výročí sta let od narození Zbyňka Sekala tentokrát publikujeme úryvky z jeho textů, které vybrala Duňa Slavíková. V roce 1951 si Sekal zapsal: „S lidmi je potíž v tom, že mají velký obdiv k netrpělivé, úskočné a pomstychtivé bytosti, že by velmi rádi uplatňovali zákon oko za oko, když ale nemohou oplatit tomu, kdo jim jednu vrazil, oplatí to jinému, docela jinému libovolnému člověku, který se naskytne a o němž se dá předpokládat, že už nebude oplácet (to je velmi důležité pro dokonalou satisfakci).“ K osobnosti a dílu Gézy Csátha se v tomto čísle vracíme ukázkami z jeho deníků, které pro RR přeložil Robert Svoboda a vybral a komentuje Mateusz Chmurski v eseji nazvané Csáth, účetní své existence. „Tento soubor neobyčejných pramenů – dílo-život a současně svědectví o životě-díle – vznikal někde na pomezí mezi literární tvorbou a osobní závislostí, účetnictvím a sexem, posedlostí a znuděním. (…) Zápisky ho provázejí celým životem – v euforii i depresích, od prvních poznámek mladého školáka, sotva schopného psát, po poslední řádky jeho tragického konce. Není chvíle v jeho životě, kdy by psaní nebylo samozřejmostí.“ Nechybějí stálé rubriky: Do cyklu Sedm přispěl Josef Kroutvor, v seriálu Ateliéry je představeno pracoviště Veroniky Holcové. Další díl série Z malých nakladatelství je věnován nakladatelství Fra. Ve velkém interview hovořil s nedávno zesnulým filosofem Jaromírem Kučerou Jean-Gaspard Páleníček například o Jiřím Němcovi, Emanuelu Hloupém, školství na přelomu čtyřicátých a padesátých let minulého století a některých filosofických otázkách. A hodně také o Zbyňku Hejdovi, od jehož smrti letos v listopadu uplynulo deset let. Couleur otevírá rozhovor, ve kterém Pavla Pečinková mluví o rozporuplné osobnosti Karla Teigeho. O novém románu Pavla Kolmačky pojednává Marek Vajchr, o „hostovském mainstreamu“ referuje Barbora Čiháková. Terezie Pokorná píše o Zápiscích z blázince herce a režiséra Miroslava Macháčka a jubileu divadelníka Andreje Kroba. Za Julianou Jirousovou se ohlíží Viktor Karlík. Jan Vevera se zamýšlí nad počínáním našeho současného prezidenta, soudce Fremra a otázkou viny. Adam Drda se věnuje tématu „post-undergroundu“ a Daniela Iwashita jedné „katalogizační kafkárně“. Otiskujeme i řeč Františka Wiendla u příležitosti uvedení knihy Oplocený čas a rovněž stať Daniela Vojtěcha podnícenou říjnovou stávkou zaměstnanců na FF UK.
Dva bloky navazují na příspěvky z minulého čísla. U příležitosti letošního výročí sta let od narození Zbyňka Sekala tentokrát publikujeme úryvky z jeho textů, které vybrala Duňa Slavíková. V roce 1951 si Sekal zapsal: „S lidmi je potíž v tom, že mají velký obdiv k netrpělivé, úskočné a pomstychtivé bytosti, že by velmi rádi uplatňovali zákon oko za oko, když ale nemohou oplatit tomu, kdo jim jednu vrazil, oplatí to jinému, docela jinému libovolnému člověku, který se naskytne a o němž se dá předpokládat, že už nebude oplácet (to je velmi důležité pro dokonalou satisfakci).“ K osobnosti a dílu Gézy Csátha se v tomto čísle vracíme ukázkami z jeho deníků, které pro RR přeložil Robert Svoboda a vybral a komentuje Mateusz Chmurski v eseji nazvané Csáth, účetní své existence. „Tento soubor neobyčejných pramenů – dílo-život a současně svědectví o životě-díle – vznikal někde na pomezí mezi literární tvorbou a osobní závislostí, účetnictvím a sexem, posedlostí a znuděním. (…) Zápisky ho provázejí celým životem – v euforii i depresích, od prvních poznámek mladého školáka, sotva schopného psát, po poslední řádky jeho tragického konce. Není chvíle v jeho životě, kdy by psaní nebylo samozřejmostí.“ Nechybějí stálé rubriky: Do cyklu Sedm přispěl Josef Kroutvor, v seriálu Ateliéry je představeno pracoviště Veroniky Holcové. Další díl série Z malých nakladatelství je věnován nakladatelství Fra. Ve velkém interview hovořil s nedávno zesnulým filosofem Jaromírem Kučerou Jean-Gaspard Páleníček například o Jiřím Němcovi, Emanuelu Hloupém, školství na přelomu čtyřicátých a padesátých let minulého století a některých filosofických otázkách. A hodně také o Zbyňku Hejdovi, od jehož smrti letos v listopadu uplynulo deset let. Couleur otevírá rozhovor, ve kterém Pavla Pečinková mluví o rozporuplné osobnosti Karla Teigeho. O novém románu Pavla Kolmačky pojednává Marek Vajchr, o „hostovském mainstreamu“ referuje Barbora Čiháková. Terezie Pokorná píše o Zápiscích z blázince herce a režiséra Miroslava Macháčka a jubileu divadelníka Andreje Kroba. Za Julianou Jirousovou se ohlíží Viktor Karlík. Jan Vevera se zamýšlí nad počínáním našeho současného prezidenta, soudce Fremra a otázkou viny. Adam Drda se věnuje tématu „post-undergroundu“ a Daniela Iwashita jedné „katalogizační kafkárně“. Otiskujeme i řeč Františka Wiendla u příležitosti uvedení knihy Oplocený čas a rovněž stať Daniela Vojtěcha podnícenou říjnovou stávkou zaměstnanců na FF UK.
