Paměť a dějiny č. 3/2023

Středobodem revue Paměť a dějiny 3/2023 je padesáté výročí vydání knihy Alexandra Solženicyna Souostroví Gulag, která sehrála stěžejní roli v povědomí o povaze a rozsahu sovětských represí jak v komunistickém světě, tak i na Západě.
Jak se můžete na sto dvaceti stranách časopisu přesvědčit, Solženicyn zdaleka nebyl první ani jediný, kdo o hrůzách sovětských pracovních táborů referoval.

Dnes již zapomenutý Nikolaj Kiselev své zážitky sepsal do knihy Tábory smrti, jež vyšla v Praze čtyřicet let před Solženicynovým dílem. Navíc už v meziválečném období pronikaly do domácího tisku zprávy o represích a utrpení v SSSR a o svých zážitcích nemlčeli ani přeživší lágrů, kteří se po druhé světové válce vrátili do československé společnosti a byli kvůli „hanobení spojence“ trestáni komunistickou justicí. Bizarním protipólem těchto mrazivých svědectví byla výpravná sovětská propagandistická publikace Stalinův Bělomořsko-baltský kanál, která naopak nucenou práci velebila.
O tom, jak těžké je zobrazit nepopsatelné utrpení v Gulagu, mluví Stanislav Kolíbal, jenž ilustroval Solženicynovu knihu Jeden den Ivana Děnisoviče. Kolíbalovy obrazy hrůzy vypálené rozžhaveným drátem najdete na konci rozhovoru. Tváře československých vězňů Gulagu, kteří po svém propuštění nastoupili do československé armády a nepřežili bitvu o Kyjev v roce 1943, si zase můžete prohlédnout v příspěvku opírajícím se o výzkum archivů KGB na Ukrajině. Pozoruhodný příběh plný naděje pak popisuje text „Ratibořský zázrak“, jenž líčí záchranu ruských emigrantů z věznice NKVD.
Revue Paměť a dějiny 3/2023 nabízí také tradiční rubriky, jako jsou zprávy z historické obce, vzpomínky na zesnulé osobnosti či recenze knih, které stojí za pozornost.