Sen o stromě

Longyearbyen, rok 2110: Daleko na severu se hluboko v hoře skrývá úložiště semen sesbíraných ze všech koutů světa. V nehostinné a drsné špicberské krajině se vytvořilo malé společenství, které se snaží žít v souladu s přírodou a bez kontaktu s jinými lidmi.

Jeho součástí jsou i dospívající chlapec Tommy, jeho otec, dva mladší bratři a babička Louise, strážkyně semenné banky. Pak ale Longyerbyen postihne nečekaná katastrofa, kterou přežijí jen Tommy s bratry a babičkou a dvě dívky, sestry Runa a Ráchel. Ve špicberské pustině tak zůstává pouhých šest lidí – v rukou však drží poklad, o němž se svět domnívá, že je navždy ztracený. V téže době se na území bývalé Číny Tchao zaobírá vzpomínkami na zemřelého syna Wej-wena, kterého ztratila před dvanácti lety. Cítí se otupělá a osamělá, všechny dny jí připadají stejné. Navíc podobně jako zbytek národa hladoví, neboť lidé přírodu poškodili natolik, že řada rostlinných i živočišných druhů úplně vymizela. Vtom přichází nabídka zúčastnit se expedice na sever. Cílem jsou Špicberky a úložiště semen. Osudy Tchao a Tommyho, dvou zcela odlišných lidí se zcela odlišnými cíli, se tak brzy propojí.