Revolver Revue 134

Revue o literatuře a výtvarném umění.
Z tohoto čísla: Na obálce tohoto čísla je tvář Vladimíra Boudníka (17. 3. 1924 – 5. 12. 1968), jednoho z nejpodnětnějších českých umělců.

U příležitosti výročí sta let od jeho narození jsme připravili rozsáhlý soubor příspěvků. Do ankety přispělo bezmála třicet respondentů různých profesí i generací – píší o svém o svém vztahu k Boudníkově osobnosti a dílu i o jeho významu, přesahujícím místní kontext, což bohužel nic nemění na tom, že stále zůstává v širším a mnohdy i odborném povědomí nedoceněn. Jedním z nemnohých, kdo se opravdu zásadně a důsledně starají o Boudníkův odkaz, je galerista, sběratel a vydavatel Jan Placák, s nímž publikujeme rozhovor. Viktor Karlík ve svých poznámkách píše o průběžné pozornosti, kterou Boudníkovi a posléze také okruhu jeho poválečných spolužáků věnovala od svých samizdatových počátků RR, o jeho inspirativnosti v časech totality i dnes, o těch, díky nimž především je Boudníkův život zmapován a dílo zachováno, i o ignoranci většinového místního „kulturního“ provozu. Texty provázejí reprodukce vybraných Boudníkových prací a dalších pramenů ze sbírky Galerie Ztichlá klika. „15. května 1944 časně ráno jsme dorazili do Osvětimi. Nevěděla jsem, že je to Osvětim. Kdybych měla být cynická, řekla bych, že transport byl můj narozeninový výlet a Osvětim jsem dostala k narozeninám jako dárek. Toho dne mi bylo patnáct let.“ Autobiografická kniha Rachel Hanan Překonala jsem zlobu a nenávist se připravuje k českému vydání v překladu Heleny Medkové, otiskujeme úryvky. Básně Benoîta Meuniera ve spolupráci s autorem přeložil Jaromír Typlt. Dagmar Urbánková napsala prózu Remorkéry stěhují Paříž, z níž publikujeme část věnovanou hřbitovu Pere-Lachaise, provázejí ji autorčiny kresby. O básních Martina Heideggera hovořil s překladatelkou Věrou Koubovou Marek Vajchr. V seriálu Z malých nakladatelství je tentokrát zastoupen Malvern. „Co se to děje s lidskou představivostí, když náhle nevládne svými vlastními výtvory? Jak to, že ani ve svém osobním smyšleném světě nedokážeme jen tak měnit, co se nám právě zamane?“ – ptá se Jaromír Typlt nad kresbami Pavla Saláka, dalšího z autorů, které lze přiřadit do oblasti art brut. V rubrice Ateliéry je představeno pracoviště Lubomíra Přibyla. Do cyklu Sedm přispěl Richard Drury. Na dalších stránkách se vracíme k události, kterou považujeme za zásadní: Na státní svátek Dne boje za svobodu a demokracii 17. listopadu 2023 oznámil zakladatel a ředitel knihovny Libri prohibiti, někdejší disident, signatář Charty 77 a politický vězeň Jiří Gruntorád, že zahajuje hladovku. Rozhovor s hlavním aktérem pro přítomné číslo pořídil Adam Drda, jenž je také autorem shrnující eseje. Publikujeme rovněž podstatné dokumenty a výběr z e-mailových a SMS zpráv, jimiž některé své přátele a známé informoval o situaci na místě hladovky v jejích prvních hodinách a dnech Robert Krumphanzl. Autorkou ilustrací k tomuto bloku je Anežka Hájková. Jarní číslo uzavírá kritický Couleur s esejemi, recenzemi a glosami k vybraným událostem a tématům aktuálního kulturního dění i provozu.