Tovaryšstvo Ježíšovo

Konflikt svědomí s mocí a ideologií Románový debut básníka květňácké generace Jiřího Šotoly Tovaryšstvo Ježíšovo (1969) už rokem svého prvního vydání prozrazuje, jakou historickou paralelu v sobě skrývá příběh, zasazený do období násilné rekatolizace českých zemí. Páter Vojtěch Had, bezmezně oddaný dogmatice jezuitského řádu, postupně slevuje ze svých cílů a ideálů, až dospěje k deziluzi, že namísto šíření slova božího na košumberském panství celý život slepě sloužil úplně jiným mocnostem.

Vyprávění prosycené skepsí, ironií a relativizací nepotřebuje heroická gesta a patetická provolání, aby připomenulo traumata našeho národa. V popředí naopak stojí individuální osudy těch, kteří se nekriticky ztotožnili se sugerovanou ideologií a až příliš pozdě pochopili svůj omyl, anebo ze strachu či osobního prospěchu konvertovali a poslušně se podřídili totalitní represi. Šotolův román „malého člověka“ svíraného mocenským systémem „velkých dějin“ byl mimořádně kladně přijat nejen soudobou kritikou domácí, ale brzy také zahraniční a exilovou, a nakonec i polistopadovou, což svědčí o nadčasovosti jeho poselství. Text k vydání připravil a komentoval Erik Gilk.