Osvobodit celibát

Kniha zkušeného amerického kněze věnovaná kněžskému celibátu, a to v historii katolické církve i v přítomnosti, kdy se o tomto cenném charizmatu a jeho církevněprávním pojetí diskutuje. Originál vydali američtí benediktini v opatství svatého Jana v Collegeville (Minnesota, USA) v září 2006.

Z úvodu Aleše Vandrovce OSB: Mezi mediálněpřitažlivá témata týkající se katolické církve, pomineme-li české specifikum církevního majetku, zajisté patří kromě sexuální etiky a bioetiky povinný celibát kněží latinského obřadu. Zároveň však tato kontroverzní témata patří mezi ta nejméně pochopená aracionálně diskutovaná. Veřejnost je s nimi seznamována prostřednictvím zjednodušených hesel a ideologických prohlášení, které často pocházejí z dílny takzvaných progresistů či konzervativců v církvi. Přes tento stav věcí se domníváme, že i o kněžském celibátu je možno, ba dokonce nutno mluvit na základě zkušenosti v církevní praxi a s dobrou znalostí příslušných teologických oborů. Vydáním knihy Osvobodit celibát se nepřipojujeme k žádné „politické“ straně ani nechceme dodat munici argumentů některému z válčících táborů, nýbrž bychom rádi položili první otázky v odborné diskusi o kněžském celibátu. Na základě vlastních zkušeností z mnišské komunity víme, že výchova a formace nové generace kněží a řeholníků patří mezi nejdůležitější, avšak zároveň mezi nejobtížnější úkoly současné církve. Neznalost a zamlčování problémů přináší bohužel hořké plody v podobě lidských tragédií a krizí církevního společenství […] Název knihy můžeme překládat jako Osvobodit celibát, Osvobození celibátu nebo Osvobozující celibát. Autor v textu plně využívá této dvojznačnosti a variacemi na název knihy končívá jednotlivé kapitoly. Přiznává tím, že téma celibátu není snadno uchopitelné a vyžaduje komplexní pohled na základě více teologických disciplín. Jeho úvahy a argumenty nejsou jistě naprosto vyčerpávají a v mnoha případech jsou podmíněné situací katolické církve ve Spojených státech. Je zřejmé, že na jejich základě autor dospěl k názoru, že celibát kněží by měl být dobrovolný. Přes tento jednoznačný závěr si zaslouží autorova argumentace velkou pozornost. Právě konfrontace s nastolenými otázkami a seznámení se s Cozzensovými úvahami může napomoci při hledání vlastní pozice. Doufáme, že diskuse o problému formace a výchovy mladé generace kněží a řeholníků dostane nový impulz, který ji může povznést na jinou úroveň, na úroveň prostou ideologických sporů, která však vychází podobně jako Donald Cozzens z vlastní poctivé znalosti a zkušenosti v církevní praxi, z odborných znalostí a v neposlední řadě z osobní zkušenosti autentické spirituality. Z angličtiny přeložila Marcela Koupilová."