Proč na tebe každej sere aneb Čefurové, raus!

Vysedávání před panelákem je fužinskej národní sport. Nejspíš je to tak na každým sídlišti, ale na Fužinách je tahle činnost rozvinutá na maximum.

No jo, malý byty, velký rodiny, napjatý vztahy, nízkej standard. Každá velká rodina má kvůli nízkýmu standardu v malým bytě jenom jednu televizi a pak sou vztahy napjatý, protože se furt hádaj, kdo se bude dívat na bednu. Pak se jeden šťastnović uvelebí na gauči a přepíná kanály a ostatní se můžou jít klouzat. Když se máma dívá na mexický limonádky, tak jde fotr do hospody, když zas fotr otravuje s TV Pink nebo se Zprávama nebo Debatou, tak jde máma k sousedce na kafe. V každým případě děti utřou, a když nemaj počítač, sedí před panelákem. Čefurové nefanděj počítačům. Plejstejšn, to snad ještě jo, ale programování a hackování, to fakt neni pro nás čefury. Navíc ještě většina starejch čefurů kdysi někde slyšela, že počítače sou pro děti nebezpečný, a tak ti nechtěj koupit pořádnou mašinu. A tak prostě sedíš před panelákem a jedeš. Jak se říká, mlátí se prázdná sláma. Tři dni debatuješ o tom, jestli je lepší meďour, kterej vyráběj německý stroje, nebo ferrari, který vyráběj ručně. Stroj proti člověku. Velký téma. Pak přejdeš k Terminátorovi a Robocopovi a Schumacherovi a Adiho strejdovi Emirovi, kterej v Německu šroubuje meďoury, a Dejanovu kámošovi, kterej testuje ferrari v Itálii, a Juventus a Bayern a svetr od Acovy babičky Stojadinky a pulovr z Emporia a tak tři dny a noci furt dokola. Během toho sleduješ unavený fotry, který choděj z práce, milý malý sousedky, co dou ze školy, tu moderátorku z vosmýho patra na vysokejch podpatcích, co se jí prdelka tak houpe, že mě vždycky bolí za krkem, když se na ni dívám. Božovu sexy mamku, o který pořád ještě nevíme, jestli je jí 40 nebo 30, alkáče Šuškiće z jedenáctýho, kterej byl jednou tak našrot, že si splet panelák a skoro se vlámal do vosmičky, protože nemoh odemknout dveře, a domovníka Vlada, kterej má furt nějaký pindy, blboň. Nakonec se stejně ani nikdy nedozvíš, jestli je lepší meďour nebo ferrari, protože meďour je švábskej a je super a dělaj ho gastarbeitři a mafiózové, ale ferrari je ferrari, a to je to. Sedíš před barákem a hniješ. Ale to je aspoň pohoda. Lepší než poslouchat Radovana a Ranku. A pokaždý je to stejný. Dejan se kvůli něčemu rozčiluje, Adi si z něj dělá prču a dokazuje mu, že to, kvůli čemu se rozčiluje, je pitomost. „Uvidíš, že sme byli v Črnučích.“ „Tak leda tvoje máma byla v Črnučích. Jaký Črnuče! Črnuče sou tam, co jezdí šestka. Ty si fakt vůl!“ „Hele, kup si noviny a podívej se, kde ta lovecká chajda je. Tutově bude v černý kronice, že sme jí rozmlátili.“ To sou ty geniální předpanelákový nápady. Jasněže když někde rozmydlíš nějakou chajdu, octneš se v žurnálu. Ale Aco ten blbej fór zbaští a jde do trafiky. A přinese Dnevnik. Ani sem nevěděl, že tydle debilní noviny existujou. „Podívej na toho magora, co koupil. Budeš si snad číst o kultuře? Řek sem ti, ať koupíš Blesk.“ „Dyť tady vevnitř je taky černá kronika!“ „A teď uvidíš, kde sme byli. Prd Črnuče. Uvidíš, že sme byli na Viči.“ To jo. „Hele, tady sme! Dívej!“ „Ukaž! Já to přečtu, ty číst stejně neumíš!“ „Ale prd neumím!“