Pyramidy

Kniha známého egyptologa Miroslava Vernera, světově uznávaného odborníka na dobu stavitelů pyramid, podává ucelený přehled o všech pyramidách, které byly dosud v Egyptě objeveny, o době, v níž vznikaly, i badatelích, kteří se o jejich výzkum zasloužili. A také o tom, jak a proč se pyramidy stavěly.

Publikace poprvé vyšla česky v roce 1996 a byla přeložena nejen do němčiny, angličtiny a italštiny, ale též do arabštiny, japonštiny a korejštiny. Od té doby přibylo objevů i nových teorií. Druhé české vydání, podstatně přepracované a rozšířené, proto vychází z úrovně poznání, kterého egyptologie dosáhla na počátku 21.století, a rozsáhle čerpá z výsledků nejnovějších výzkumů Českého egyptologického ústavu FF UK na pyramidovém pohřebišti v Abúsíru. Kromě asi 200 rovněž aktualizovaných perokreseb provází text okolo 300 barevných, mnohdy unikátních fotografií. Rozhovor s autorom Pesimisté říkají, že hrobky faraonů mohou být vlivem lidské činnosti za 200 let nevratně poškozeny, uvádí v rozhovoru LN egyptolog profesor Miroslav Verner, autor nové knihy Pyramidy. LN Tvar pyramid je dost atypický, co inspirovalo jejich stavitele? První pyramida měla stupňovitý tvar a postavil ji král Džoser asi 2680 let př. Kr. Původně vypadala jeho hrobka jako nízká kamenná lavice. Arabové ji nazývají mastaba, neboť jim připomíná hliněnou lavici na zápraží venkovských stavení. Hrobka se postupně rozšiřovala a nakonec došlo k zásadnímu zlomu, k přeměně na soustavu několika na sebe navršených a postupně se zmenšujících mastab. Vznikla stupňovitá pyramida připomínající gigantické schodiště. To také nabízí jedno zmožných vysvětlení tvaru hrobky. V Textech pyramid, nejstarších náboženských nápisech z Egypta, je zmínka o schodišti, po němž vystoupí panovníkova duše na nebesa. Další teorie předpokládá, že hrobku zvýšili o další stupně pouze proto, že při pohledu od Nilu nebyla vidět. Zakrývala ji totiž 10 m vysoká zeď okolo hrobového komplexu, který tvoří mnoho dalších staveb a kde kněží pěstovali panovníkův zádušní kult. Objevily se i další málo pravděpodobné teorie. Například český astronom Křivský se domníval, že stavitele inspiroval pohled na zapadající slunce. Sluneční kotouč získává díky optickému efektu, vyvolanému různou teplotou vrstev vzduchu, tvar stupňovité pyramidy. Tato velmi atraktivní teorie, ale nenašla oporu ve výzkumu a nevzbudila mezi egyptology žádný větší ohlas. LN Proč si královské hrobky neponechaly tvar grandiózního schodiště? Domnívám se, že k základní změně v čistý jehlan přispěl posun v náboženských představách. Už za Džosera začalo kněžstvo prosazovat kult slunce, který významně vzrostl za vlády mocného panovníka Snofrua (asi od roku 2630 př. Kr.) Klíčovým momentem přeměny stupňovité hrobky na jehlan bylo umístění malého jehlanu, tzv. pyramidia, na vrcholku pyramidy. Tento výsostně sluneční náboženský symbol napodoboval kultovníkamenný fetiš uchovávaný v jedné ze svatyň v Heliopoli. Fetiš, nazývaný benben, byl zřejmě meteoritem ve tvaru jakéhosi kužele. Kořen slova ben je odvozen od staroegyptského veben, což znamená „zářit, vycházet ve sluneční záři“. Pyramidion pokrytý zlatem nebo pozlacenou mědí rozléval jako symbol slunečního boha své blahodárné paprsky nad hrobem panovníka. Faraon Chufu, bezprostřední nástupce Snofrua, nechal kult slunce promítnout do plánu své hrobky, dnes známé jako Velká pyramida v Gíze. Jestliže v předchozích dobách byla pohřební královská komora ukryta pod úrovní základny pyramidy, Chufu ji nechal vyzvednout několik desítek metrů do hmoty pyramidy. Umístění pohřební komory symbolizovalo vzepětí ke slunci a panovníkovo předpokládané ztotožnění se slunečním bohem. LN Jak vypadaly pyramidy „po kolaudaci“? Jeden francouzský architekt před mnoha lety tvrdil, že pyramidy byly omalovány červenou borvou, podobně jako Velká sfinga, ale tato teorie skončila ve slepé uličce. Dnes se odborníci shodují, že pyramidy měly hladké obložení z obrovský