Hledání zatraceného času aneb co jsem nezapomněl...

Známý publicista Milan Schulz (* 1930) shrnul ve svém čtivém vyprávění vlastní život,který byl pohnutou a přitom velice zajímavou cestou dvacátým stoletím. Popis své životní pouti pojal v okouzlujícím, poutavém a zábavném duchu.

Zachycuje dětství a mládí za první republiky, v předvečer války i během ní, bohémského otce, jehož nejistotu vyvažovala stabilnost a serióznost matky, poválečný rozlet při studiích literatury a ruštiny v době, která přála mládí, ne však zdravému rozumu, literární začátky, pestré prostředí Literárních novin, přitažlivost divadla, v němž se autorsky uplatnil v kabaretu Paravan s J. R. Pickem a v roli dramaturga v Semaforu, poté roli hlavního redaktora nově vzniklého časopisu Orientace. Události konce šedesátých let jej přinutily k odchodu do mnichovského exilu, kde opět stanul ve středu dění: zblízka se seznamujeme s prostředím Svobodné Evropy, v níž Milan Schulz po dlouhá léta působil, s podnětným okruhem lidí kolem opata Anastáze Opaska, s českým exilovým světem a jeho osobnostmi - zejména s Pavlem Tigridem jako jedním z nejbližších Schulzových přátel. Posledních dvacet let s možností návratu do svobodné vlasti představovalo další práci v již přetvořené Svobodné Evropě a četné zážitky cestovatelské. Kniha je doplněna rozsáhlou fotografickou přílohou a jmenným rejstříkem.