Nech to zostane v rodine!
Kapitáňová Daniela"Detektívka s logikou a vtipom!" napísal Michal Herceg pre časopis Let. "O knihe Daniely Kapitáňovej Nech to zostane v rodine treba povedať hneď aspoň dve veci: Je skvelá, hoci jej námetom je reality šou a najmä - po dlhom čase je to výborná slovenská detektívka..." "Daniela Kapitáňová se proslavila hned svou první knížkou.
Slyšel jsem názory, že to byl její poslední úspěch, že se vyprázdnila a její hvězda končí. Knížka, o které bych chtěl dnes hovořit svědčí o tom, že Kniha o hřbitově byl teprve jemný začátek hvězdné dráhy Daniely Kapitáňové. Kniha Nech to zostane v rodine posouvá žánr detektivek do jednadvacátého století, ale přitom zachovává vše dobré, čeho se povedlo v tomto druhu literatury dosáhnout. Není náhodou, že motiv celého činu patří k těm nejstarším na světě, ale to hodně předbíhám. Soukromá televizní společnost se rozhodla natočit reality show. Ovšem, má obavu z určitých bezpečnostních rizik a tak povolá Oto Župana, soukromého detektiva, aby dohlédl na bezpečnost soutěžících. Show je skutečně záludná: vybraná rodinka je umístěna na ostrov (samozřejmě izolovaný od civilizace), kde spolu bydlí v jednom domě. Úkolem soutěže je pokládat ostatním členům rodiny velmi nepříjemné otázky, které se mají týkat podivných událostí, které se v rodině udály a které dodnes patří k černému svědomí rodinných příslušníků. Složení rodiny také dává tušit, že o konflikty nebude nouze. Arogantní pan Roháň se svou dominantní a nevlídnou matkou, dva odlišní synové plus nevlastní dcera. To vše je koktejl, který nemůže skončit dobře.Během přípravy pořadu však na ostrově dochází k vraždě, která však není poslední. Jako by se zdálo, že se minulost vrací s celou svou hrozivostí. Oto Župan se ujímá vyšetřování vražd a rozplétá klubíčko, kde konec provázku nemusí znamenat rozluštění případu. Knize nechybí ironie a humor, Oto Župan má svého „Watsona“ v podobě mladé ženy. Je jí Gerda Krajčíková, která dělá detektivovi asistentku. Ona je mu protikladem, její lidskost dává celé knize jemnější podobu. Daniela Kapitáňová se vyhýbá krvelačným popisům, tak oblíbeným v současné próze. A přesto není čtenář ochuzen – zjistíte, že se bez litrů krve na stránkách detektivky klidně obejdete. Vyvažuje to právě vtipem a napětím. Za styl a švih, který kniha má by se nemusela stydět ani Agatha Christie (v několik případech její detektivky nesahají této knize ani po kotníky). Napětí se dostavuje hned na prvních stránkách a do poslední kapitolky čtenář netuší, jak to dopadne. A přitom je vysvětlení i důvod naprosto logické a uvěřitelné. Posadit klasickou detektivní zápletku do moderního prostředí je nápad, který by se měl vyvažovat zlatem. Kniha je přesně broušený diamant, nic nechybí, nic nepřebývá. Je to růže, s níž se zahradník mazlil a vypiplal ji v nádherný květ, nikterak umělý, nikterak přikrášlený. Nech to zostane v rodine je kniha celosvětového měřítka. Kdyby Daniela Kapitáňová žila v USA, byla by hvězdou první velikosti. Je fascinující, co všechno se na malou plochu knihy vešlo. Kořeny musíme hledat v tom, že Kapitáňová ve svých literárních počátcích psala povídky a tak je zvyklá na malém prostoru rozvinout děj i charaktery postav. Trošku mi to připomnělo její první knihu – Knihu o hřbitově, která také byla spíše novelou, než velkým románem. Je krásné zjištění, že se ve Slovensku urodil tak velkýkus poctivého detektivního řemesla. Tato kniha je dalším zlatým oblázkem na spisovatelské dráze Daniely Kapitáňové. Nezbývá mi než zvolat Bravo! … a Děkuji." Tomáš Fojtík
