Tachles, Lustig

Upřímné a pravdivé vyprávění dvou životních přátel, doplněné dvěma anekdotami.Rozhovor Karla Hvížďaly s Arnoštem Lustigem byl veden v roce 2010 a 2011. Název Tachles navrhla pro knihu Jitka Molavcová.

V hebrejštině znamená toto slovo pobídku, aby se vypravěč vrátil k tématu, tedy k věci. Arnošt Lustig, jako velký požitkář života, se totiž rád rozpovídal tak, že od zmíněné Hvížďalovy otázky uhnul k nekonečnému množství příběhů dalších, sice nesmírně zajímavých, ale zásadně odbočujících. Lustig vzpomíná na situace svého života v odvážně upřímné a pravdivé zpovědi bez zábran. Od dětství, mládí, od zážitků v koncentračních táborech přechází ke vzpomínkám na život poválečný, na kolegy v redakcích i vysokých školách, kde přednášel, na spolupracovníky a přátele v Čechách, posléze v Americe, v Izraeli. Velký milovník žen nezapomíná ani na zásadní milostné události. Arnošt Lustig zemřel 26. 2. 2011. Odpovědi na otázky Karla Hvížďaly tedy čte blízký Lustigův přítel Oldřich Kaiser. Tomu se podařilo dokonale propojit svou interpretaci s Lustigovými myšlenkami, stal se skvělým alter ego, dodává sám i oblíbené Arnoštovy průpovídky (např. ty bejku).