Don quichotská snaha vzepřít se neviditelnému protivenství, případně jen prostě potřeba vymanit se z ubíjejícího sevření všech možných středních proudů – myšlenkových, ekonomických, politických i globalizačních – to vše nejspíše stojí za potřebou autorů Kristýny a Matouše putovat světem, který se ocitá na pokraji katastrofy a zkoumat, kde a jak současní lidé v takovém světě hledají a nacházejí jejich štěstí. Otázky nejsou směřovány k tomu, jak kdo zabezpečí své životní potřeby, jak se uplatní ve společnosti, jak najde životního partnera a vychová děti, nýbrž v čem objevuje podstatu svého štěstí. Něco, což si – jak říká klasik – za peníze nekoupí. Pjér la Šé‘z
Je krásné objevovat, co činí lidi na světě šťastnými a předávat vše dál s takovou láskou, jako to dělá Kristýna s Matoušem. Štěstí druhých totiž přináší i štěstí nám samotným. Nemůžu být přece zcela šťastný, když nejsou šťastní i ostatní… Viliam Poltikovič