Revolver Revue 135

Revue o literatuře a výtvarném umění.
„Kladivo se rozsypalo, zanechavši po sobě hrůzu drkotající zuby.

To nebyl Pán Bůh, to bylo Lidstvo samo. Lidstvo si udělalo kladivo, ale bylo příliš slabé, než aby ho uneslo, a tak mocně dopadlo. Všechno plakalo, všechno se chvělo, všechno se svíjelo v křečích, jen Kladivo si zachovává svůj velký smích“ – napsala si do svých rukopisných záznamů z přelomu čtyřicátých a padesátých let mladá Věra Nováková, která letos v devadesáti šesti letech zemřela. Kniha jejích Záznamů vyjde v tomto roce v Edici RR. Ze současné české literatury publikujeme výběr z básní Jiřího Plieštika a z próz Martina Všetíčka. Ukázky z básní, písňových textů a říkadel Zdeňka Hmyzáka Nováka provází rozhovor, který s ním vedl Josef Jindrák. V interview zpovídaný hovoří o svém tvůrčím působení, ale také vzpomíná – například na formaci Ženy, Filipa Topola nebo zkušenost s divadlem, mj. v Pitínského inscenaci Spolčení hlupců s Radomilem Uhlířem v hlavní roli. Několik příspěvků je u příležitosti nedožitých červnových osmdesátin věnováno osobnosti archiváře, publicisty, výtvarníka a básníka Jiřího Hůly: vedle výběru z jeho haiku a kreseb skalpelem publikujeme rozhovor se synem Martinem Hůlou a spolupracovnicí Barborou Špičákovou nejen o Archivu výtvarného umění, který Jiří Hůla založil v roce 1984. Cyklus Z malých nakladatelství pokračuje portrétem vydavatelství Bylo nebylo. Osobnost Pavla Reisenauera připomínáme výběrem jeho maleb a kreseb z osmdesátých let a textem Viktora Karlíka. „Mám pořádek v čase,“ říká v rozhovoru s Michalem Cihlářem fotograf Tomáš Umlauf. V sérii příspěvků zaměřených na art brut představuje Jaromír Typlt tentokrát Dagmar Filípkovou. Do rubriky Sedm přispěl Tomáš Mazal a v Ateliérech jsou přiblíženy pracovní prostory Ivana Matouška. „Diskurz vysokého a nízkého umění, odmítání hospody jako přijatelného místa a piva jako proletářského nápoje, averze ke křižovnické chvále pošetilosti a její paralelní polis stigmatizuje Křižovnickou školu v jistém smyslu dodnes. Křižovnické společenství jako takové vyžaduje, aby se o umění a postavení umělce v nefunkční společnosti uvažovalo způsobem, jaký by se mohl vzdát běžné terminologie,“ píše Duňa Slavíková v úvodní části svého seriálu zacíleného k dosud nedostatečně reflektované Křižovnické škole, která působila „mezi životem, uměním a hrou“. Bonusem k prvnímu dílu, nazvanému Popis jednoho seskupení, je příspěvek o Křižovnickém kalendáři. Část minulého čísla RR byla věnována Vladimíru Boudníkovi, u příležitosti letošního stoletého výročí od jeho narození. Marek Vajchr a Michael Špirit se tentokrát věnují jeho dosud spíš opomíjené literární tvorbě a psaným textům vůbec. V dalších příspěvcích obsažených v Couleuru píše Pavla Pečinková o výstavě Apokalypsa, Martin Ryšavý o filmu Mistr a Markétka a Terezie Pokorná o Havelkově inscenaci Racka. Několik textů se vrací k Jaromíru Zelenkovi, Čarodějovi alias Blumfeldovi S. M. a Pavlu Zajíčkovi, dalším osobnostem, které stejně jako Věra Nováková a Pavel Reisenauer nedávno opustily tento svět. A nadále věnujeme pozornost případu pražského železničního mostu.