Den byl pro mě krátkej Paměti hrdé Romky

Vyrůstala v centru stalinské Prahy. Jako malá rozsvěcovala na Karlově mostě plynové lampy, prala prádlo ve Vltavě, chodila s bandaskou pro mléko.

Během návratů na východní Slovensko, kde se za války narodila, zažila rodovou pospolitost a nezapomenutelnou atmosféru vypravěčských a hudebních sešlostí. Osvojila si úctu k tradicím předků a neúnavně ji desítky let předávala dál.
Romská ikona Olga Fečová představuje svůj život v knize, která na půdorysu individuálního osudu vypráví příběh Romů v československém prostoru. Přímočarým jazykem zachycuje zážitky se svéráznými obyvateli zmizelého světa tradičních osad, staroměstských pavlačí, nouzových kolonií v pohraničí a při tom jakoby mimochodem odhaluje své myšlenkové obzory. Postupně před námi krystalizuje portrét silné osobnosti, ženy s nezdolnou energií, jež byla díky své zásadovosti a altruismu magnetizující autoritou pro celé generace Romů.
Olga Fečová (1942–2022) se narodila v romské osadě poblíž Humenného. Do Prahy se její rodina přestěhovala v roce 1947. Pracovala jako dělnice, uklízečka, pradlena, ale také jako asistentka pedagoga a manažerka rodinné kapely Romane romňija. Se svým mužem, legendárním hudebníkem Jozefem Fečem, a rodinou vedla dětský divadelně-hudební soubor Čhavorikaňi luma a snažila se motivovat děti ke vzdělání a smysluplnému trávení volného času. Věnovala se také emancipaci romských žen. Za celoživotní práci ve prospěch romské společnosti jí byla v roce 2016 udělena cena Roma Spirit. V roce 2020 byla Senátem navržena na státní vyznamenání Za zásluhy.