Revolver Revue 123

I letošní letní RR (2021) představuje podstatné autory či díla světové literatury v Čechách kupodivu dosud neznámé. Novela Tříska z roku 1923, z níž publikujeme ukázku a jejíž celek by měl vyjít v Edici RR, mohla být v Rusku publikována poprvé až v roce 1989.

Její autor Vladimir Zazubrin byl nejdřív vyloučen z bolševické strany a zhruba deset let poté se svou ženou zatčen NKVD a 1937/8 zastřelen. Pro téma nelidské revoluční mašinérie, která se obrací i proti vlastním stoupencům, našel jedinečný literární výraz. „Sklep čpí čerstvou krví, potom štiplavě lidskými výkaly. A všude mlha, mlha, kouř. Žárovky na stropě s úsilím valí své slepnoucí ohnivé oči. Chladným potem vlhnou stěny. V horečce se zmítá hliněná zem.“ Britský spisovatel a esejista James Graham Ballard (1930–2009) u nás sice neznámý není, ale česky dosud nevyšla jeho klíčová Výstava zrůdností, kterou William Burroughs charakterizoval jako „hlubokou, vážnou a zneklidňující knihu. Nesexuální kořeny sexuality jsou zde zkoumány s chirurgickou precisností. Automobilová havárie může sexuálně stimulovat víc než pornografický snímek. […] Hranice mezi vnitřními a vnějšími krajinami se bortí. Zemětřesení mohou vznikat ze seismických dmutí v lidské mysli. Celý náhodný svět industriálního věku se rozpadá do kryptických fragmentů.“ Ukázky pro RR vybral, přeložil a komentuje Josef Rauvolf. „Byl zimní večer šestého ledna dva tisíce dvacet jedna, / když mně nečekaně zavolala Maya ze San Franciska, / a v tom jejím naléhavém tónu / byly slyšet nejrůznější hlasy americké poesie,“ zní začátek rozsáhlé básně Miroslav Vodrážky. Hana Kosáková je autorkou tří krátkých próz a Zdeněk Mitáček deníku z loňského roku. „Splíny se k máji nehodí. Situace se lepší. Náladu jsem si spravil při listování Herbářem Sándora Máraie, mám tu knížku rád, momentálně se nachází po ruce na stolku v obývacím pokoji, ve spodní přihrádce, na lehké natažení ruky od pohovky, na které trávím většinu volných dní,” napsal v květnu. „Je to něco jako deníkový záznam, i když ne tak docela, chybí tomu cykličnost, kázeň. Jsou to reflexe mých vnitřních stavů a pocitů a vznikají ve chvílích, kdy hrozí, že by můj vnitřní svět příliš převzal kontrolu,“ říká v rozhovoru ke svým fotografiím Filip Habart. Ondřej Sekanina uvádí kresby thajské malířky La Inthonkaew žijící v Čechách. „Při pohledu na jakýkoliv letteringový nápis umně skloubený s ilustrací z dílny House Industries se přeneseme v čase i prostoru, třeba do Kansasu osmdesátých let“ – Petra Dočekalová přibližuje čtenářům RR světoznámou písmolijnu, jejímž „posláním je hrdě pracovat s americkou estetikou, zachovat maximum z jejích tradičních prvků a přitom si užít hodně zábavy“. V rubrice Ateliéry je představeno pracoviště grafického designéra Petra Babáka. Do cyklu Sedm přispěl výtvarník, publicista a vůdčí osobnost Archivu výtvarného umění a databáze abART Jiří Hůla. Velký rozhovor s Kazuko Sasaki, narozenou roku 1938 v Hirošimě, o životě v Japonsku od druhé světové války i o zkušenostech z Čech, kde žila a studovala a byla mj. svědkem okupace v roce 1968, připravili Anna Cima a Igor Cima. Petr Fidelius je autorem eseje Co s tím naším „totalismem“? I toto číslo uzavírá kritický Couleur s texty věnovanými kulturním a společenským událostem a jevům poslední doby.